29.12.2012 20:01:35 from Šátek Pavel

Prvních 120km směr Chefchaouen,jsme uchváceni krajinou, krásná silnice,palmy,olivovníky,vše čísté a udržované, časté policejní kontroly se nás netýkají, policie nás jen zdraví, provoz je dost hustý, opouštíme město, venkov je daleko méně čistý, krajina krásná, lidé vstřícní, to jsou první dojmy s Afiky, hledáme ubytování, nacházíme caiat, místo kde se najíme a vyspíme, ochutnáváme místní specialitu Tajines maso se zeleninou v hliněné misce s chlebovou plackou, dobré jídlo a ubytování v africkém stylu navozuje příjemnou atmosféru a pohodu, snad nám to vydrží...

 

http://goo.gl/maps/PFQ9E

 

30.12.2012 12:58:32 from Šátek Pavel

 

30.12.2012 12:58:32 from Šátek Pavel

31.12.2012 7:18:49 from Šátek Pavel

Ráno vstáváme s ranní modlitbou a se sluncem vyrážíme, snídáme v modrém :-) městečku Chefchaouen, modro bílé jsou jeho domky ve spleti úzkých uliček, plných krámků s kořením, koberci, šperky a jinými tretkami, vidíme ruční výrobu koberců, snídáme kozí sýr v placce politý medem, procházíme historickým centrem jedním nejkrásnějších marockých měst, přes hory, cestou značenou v mapě jako nebezpečnou okousanou s obou stran tak že se asfalt čas od času mění v prašnou kamenitou cestu jedeme směr Meknés, Čajovi dochází benzín tankuje z našich rezerv, venkov je plný lidí v neustálém chaotickém pohybu, plný špíny, odpadků ale i barev a vůní, do Meknés přijíždíme za tmy po 280km,ubytováváme se v hotelu Majestic z roku 1937 nejzachovalejším art-decovým ve městě, vybalujeme a jdeme na večeři do Italské restaurace...jsme na dovolené.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.1.2013 11:22:09 from Šátek Pavel

Neuvidíme co vidět chceme, nemáme tolik času a s tímto pocitem usínáme, ráno vstáváme za tmy, nechce se nám, snídáme a vyrážíme směr Merzouga městečko v Saharské poušti nedaleko Alžírských hranic,480km,jedeme po perfektní silnici nádhernou krajinou, provoz je minimální, obědváme v Mideltu kuře a tajines,při obědě jsme napadeni bandou prodejců kamení, platíme a ujíždíme, přejíždíme přes pohoří Atlasu, tady je v okolí silnice sníh, krajina se s přibývajícími kilometry mění z lesů Atlasu po kamení u Mideltu a písku za Ar-Rachidia,už za tmy potkáváme v městečku Erfoud desítky dětí na kolech jedoucí našim směrem, žádná světla, někteří s námi závodí situace je dost nebezpečná cíl v nedohlednu,  vítězíme, nebe je plné hvězd když přijíždíme do Merzougi kde končí asfalt a začíná písek, nízké hliněné domky, slabé pouliční osvětlení a modlitba znící ulicí umocňuje atmosféru, hledáme ubytování v poušti a to jen tak nenajdeme, místní nám nabízejí doprovod samozřejmě za dirham, marockou měnu, v oblaku prachu kde se koncová světla ztrácejí, jedeme do pouště, cestu si hledáme každý sám, hlavně se neztratit, jsme na místě, je poslední den roku 2012,Silvestr slavíme na hromadě písku :-) tak vše nej do Nového roku 2013.

 

 

02.01.2013 12:55:00 from Šátek Pavel

Ráno vyspáváme, po snídani balíme a jedeme do pouště jinak to ani nejde Sahara je všude kolem nás, motocykl si v hlubokém písku dělá co chce občas si také lehá, ale sám se nepostaví :-) všude kde zastavíme přibíhají žebrající děti, rozdáváme dárky, děti se doslova perou o každý bonbón, hledáme samotu mezi dunami, fotíme a po třech hodinách ofrooad jízdy najíždíme na asfalt, plánovanou pistu asfalt pohltil, jedeme směr Alnif, kamenitou krajinou, lidé jsou stále přátelští, neradi se fotí, zvláště ženy před námi skrývají svou tvář :-)děti i tady zůstávají dětmi a dokážou se radovat z maličkostí, dnešní den končíme po 220km v městečku Tinerhir.

 

2.1.2013 22:36:26 from Šátek Pavel

Snídáme med, chlebovou placku a veselou marokánskou krávu :-) jedeme do hor Atlasu, silnice na mapě značená bíle, úzká asfaltka, místy perfektní a jinde rozbitá plná kamení, v horských vesnicích jen prašná cesta, vrcholky hor jsou pokryté sněhem, nádherné scenerie hor střídají vesničky plné prachu a mávajících dětí, silnice stoupá do hor, její vrchol je ve výšce 3300m,těsně před vrcholem je nečekaně za zatáčkou uježděný sníh, Čajův motocykl si lehá, vstávat se mu nechce, tři mu domlouváme, teprve potom se zvedá :-)obědváme v jedné z vesnic, majitel musí neustále odhánět houf dětí, je to první      místní kterého zajímá alkohol, projíždíme soutěskou Todra ,skály tady trčí do výšky desítek metrů kolmo po obou stranách silnice, za tmy po 280km přijíždíme do Beni-Mellal ,tady končíme dnešní den.

 

3.1.2013 22:16:29 from Šátek Pavel

Jako každý den v Africe nás budí sluníčko, v noci je chladno 4'C,přes den 18'C,vyjíždime,cíl dnešního dne Marakéš, přes vodopády Ouzod ,voda tady padá do hloubky 200m,silnici plnou zatáček si užíváme, do té doby než končí v řece a pokračuje za řekou, hloubka oslovi po břicho, místní nám vysvětlují že jedeme špatným směrem, s lítostí otáčíme :-) koupel by byla fajn, projíždíme trhem, je fascinující co všechno se zde prodává, boty, ale ne do páru, hromady hadrů, ale ne oblečení, to vše na zemi, středem tržnice teče hnědá strouha plná odpadků, tržnice je plná lidí, oslů, starých Renaultů, Mercedesů tady hodně oblíbených, dílny na opravu aut jsou špelunky plné špíny v okolí rozházené motory, převodovky i celé zbytky aut, většinou na chodníku na hlavní ulici,před Marakeší dostávám defekt předního kola a tímto se omlouvám Aláhovi za předchozí slova, před takovou dílnou zůstávám stát, majitel ochotně půjčuje hever a všichni společně měníme proraženou duši, ptám se na cenu a on jen mávne rukou, Marakéš jsme v cíli dnešního dne, provoz v Marakeši je slovy těžko popsatelný, všichni se tlačí svým směrem, boj o každý centimetr, nic neobvyklého je skútr jedoucí bez světel v protisměru na kterého nezbylo místo v jeho pruhu, v chaosu města hledáme hotel, nakonec nám místní na skútru razí cestu městem, uličkami mezi trhovci a lidmi, konečně hotel, ubytováváme se a jdeme do města.

 

 

4.1.2013 19:51:39 from Šátek Pavel

Noční Marakéš ,jedeme taxíkem jedním ze starých Mercedesů, taxikář ukazuje na tachometr a gestikuluje pětkrát dokola, tolik má kilometrů, vystupujeme na starém náměstí, tady je každodenní trh, stánky s jídlem, kde nás náhončí ujišťují že právě jejich stánek je nejlepší, náměstí je plné dýmu a povykujících lidí, pomerančová šťáva je tady vynikající a mi zůstáváme hodně přes půlnoc, ráno balíme a opouštíme Marakéš ,jedeme k pobřeží Atlantiku do města Loualidia, silnice se kroutí podél pobřeží a nabízí nádherné scenérie, v městečku Loualidia  zajíždíme  na pláž, kde zápasíme s hlubokým pískem a hledáme místo na stany, rozděláváme oheň, pozorujeme noční oblohu a užíváme si tuhle nevšední pohodu.

5.1.2013 9:02:39 from Šátek Pavel

Nebe plné hvězd, oheň dohořívá, někde v dálce štěkají psi, moře vydává zvuk jako jedoucí vlak, bílé zpěněné vlny se rozbíjí o skály do výšky několika metrů, úchvatné divadlo slovy těžko popsatelné, nádherné až mráz běhá po zádech, sbíráme slávky které házíme do ohně mezi žhavé uhlíky, chutnají výborně, zalézáme do stanů, je 4.ledna 2013.

 

 

 

Vstáváme pozdě, balíme stany, všude a ve všem máme písek, jdeme se koupat voda má asi 12'C,ale i tak si jí užíváme , Čájův Triumph si v písku opět lehá a tím naznačuje jak hodně je již unavený, po krátké domluvě jedeme opět všichni směr Rabat,v jedné z vesnic nás dojíždí picup Isuzu přeložený zeleninou, závodí s námi a když se dostává mezi nás ozve se rána, bouchne mu zadní pneumatika, dostává hodiny, všude lítá zelenina a kusy plastů, Isuzu končí v příkopě v oblacích prachu, na oběd zastavujeme v zaprášené vesnici, chceme jíst stejně jako místní ,hygiena nic moc, tedy žádná :-) pod stoly běhají slepice, z popelnice vyskakuje kočka, ale nám chutná, město Rabat je moderní město, ale i tady se v ulicích povalují odpadky a jak se zdá nikomu to nevadí :-) a tady v jednom z mnoho hotelů končíme dnešní den.

 

 

 

 

6.1.2013 23:11:05 from Šátek Pavel

Snídáme na ulici, vyzvedáváme motocykly z hlídaného parkoviště, jedeme  znovu do Chefchaouen modrého města, jeho uličky a modrobílé domky nás první dny v Maroku tolik fascinovali, alkohol v Maroku se neslučuje s vírou a tak koupit jakýkoli alkohol je problém, v restauraci k dostání je, ale je nekřesťansky nebo u Aláha drahý, prodává se jen na vyhrazených místech a takové místo hledáme, za vysokou plechovou zdí kde místní tajně alkohol nakupují, kupujeme několik piv za třetinovou cenu než v restauraci, pozorujeme několik místních které Aláh už zřejmě opustil :-) v Chefchaouen nacházíme levné ubytování, jdeme nakupovat, uličky jsou plné krámků, ale i turistů, ceny smluvní, nikdy nic nestojí tolik kolik trhovci chtějí někdy ani polovic :-) vše zaručeně originál, ruční práce, žádná China, kupuji mikinu a opravdu v kapse nacházím nůžky :-) možná až s Chiny :-) zítra jsme v Maroku poslední den, máme před sebou posledních 100km do Tangeru.

 

8.1.2013 4:58:13 from Šátek Pavel

Celé dopoledne dalšího dne utrácíme zbylé dirhamy, není to ale ani trochu jednoduché, trhovcine stále něco nabízejí a nám brzy dochází ne dirham, ale trpělivost, obědváme u stánku u silnice, zbytky házíme smečce hladových psů, je nám tak trochu smutno, loučíme se s Afrikou a s Marokem které nás tolik okouzlilo, po 2700km Marokem jsme v Tangeru, vyřizujeme celní formality a  ve  22hod. vjíždíme na trajekt směr Genova, Arika a Maroko se stává minulostí, expedice končí ale zážitky ty zůstávají.

Ps :ještě stále nejsme doma :-)

 

 

V Rabatu..

 

9.1.2013 16:18:39 from Šátek Pavel

Na trajektu utíká čas pomalu, v Barceloně stojíme čtyři hodiny, pozorujeme vykládku a nakládku, počasí nám stále přeje a kajuta je nám stále malá, dojídáme konzervy které se s námi svezli Marokem a už padají návrhy kam pojedeme příště :-)

 

 

 

10.1.2013 12:44:09 from Šátek Pavel

23.30hod.trajekt prudce zpomaluje a nahýbá se na bok, běžíme na záď trajektu zjistit co se děje,200m od trajektu v moři bliká světlo nad ním krouží vrtulník jeho kužely světel v moři něco nebo někoho hledají, potom se obrací a letí rovnou k nám, trajekt nemá heliport, vrtulník se zastaví 3m nad horní palubou jeho vrtule ostře prořezává vzduch snad 2m od kovového stožáru a vydává ohlušující rachot ,na palubu se spouští někdo z posádky, něco nebo někoho vytahují, vše trvá asi 10min. vrtulník odlétá, ještě dlouho potom debatujeme  co se vlastně stalo, vysvětlení nemáme.

 

 

 

0.1.2013 15:44:38 from Šátek Pavel

10.1.v 8.30hod. po 57hod.na trajektu jsme v Genově,celní formality probíhají bez zastavení motocyklu jen mávnutím ruky,vyzvedáváme auto z garáže a za hodinu máme naloženo,jedeme domů.

 

 

 

11.1.2013 11:21:54 from Šátek Pavel

10.1.2013 v 23.45hod.jsme doma,vykládáme motocykly a podáním ruky naše expedice Afrika,Maroko definitivně končí.